|
| |
|
|
Problémy sexuality a genderové identity v produkci společnosti Marvel
HORVÁTH, Roman
Diplomová práce se zabývá analýzou podob sexuality a genderové identity v produkci společnosti Marvel se zaměřením na komiksy. Zkoumá reprezentaci sexuality a genderové identity v komiksech. Také je analyzována stereotypizace zobrazování ženských hrdinek a soustřeďuje se na reprezentaci maskulinity, feminity a queer znaků. Zároveň usiluje o analýzu genderových stereotypů při konstrukci ženských hrdinek za pomoci psychoanalytického pojmu male gaze. Vývoj těchto témat je rovněž prokládán socio-kulturním kontextem. Cílem je také nastínit a analyzovat možný vliv emancipačních hnutí a historických událostí na komiksovou tvorbu. Práci lze pomyslně rozdělit na dvě části, přičemž první teoretická část obsahuje kapitoly zaměřující se na teorii komiksu čerpanou od komiksového teoretika Scotta McClouda. Dále se zaměřuje na formální prvky komiksu doplněné teorií Martina Foreta. Následují pasáže věnované metodologii komiksu, jež vycházejí z teorie Michala Uhla. V dalších kapitolách se vyskytují témata jako tělesnost hrdinů a jejich reprezentace, historie Marvelu a problematika genderu, identity a sexuality. Další část je již věnována samotné analýze komiksů, která je svou povahou spíše kompilací dílčích textů. Analytické texty jsou zaměřené na Kapitána Ameriku, Black Widow, X-Meny a mutanty v celkovém kontextu a skupinu mladých hrdinů Young Avengers, ve kterých jsou zkoumána témata jako provázanost propagandy a tělesnosti, feminismus a emancipace ženských hrdinek, queer tématika jako metafora pro mutantství a stereotypní zobrazování homosexuálních hrdinů.
|
|
|
A Rite of Passage: The Transformation of Anglo-American Comic Books in the Post-World War II Era
Hushegyi, Ádám ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
práce Bakalářská práce se zabývá rozvojem angloamerického komiksu po druhé světové válce s důrazem na období, která za posledních sedmdesát let nejvíce přispěla k přeměně této umělecké formy. Práce usiluje o prezentaci angloamerického komiksu jakožto média se značnou vypravěčskou schopností, které muselo zápasit se ostrou cenzurou a s nelítostnou dynamikou amerického zábavního průmyslu, aby obhájilo svou pozici v západní populární kultuře. Nepřetržitá snaha komiksů udržet své obecenstvo a svou společenskou relevanci je prozkoumána pomocí přehledu klíčových desetiletí v jejich dějinách. Přehled doprovází rozbor vybraných děl. Jak obsah, tak i formát těchto děl ukazuje, že komiks je pozoruhodně přizpůsobivým uměleckým směrem, jenž dokáže nejen pracovat s velkým množstvím žánrů, ale také splynout s dalšími médii, přesahujíc tak jejich tradiční meze. První kapitola obsahuje stručný přehled původu a poválečného rozvoje komiksu, přičemž následující pasáže poskytují podrobnější analýzu tří zásadních období v dějinách tohoto žánru. Prvním z nich jsou padesátá léta 20. století, kdy na trhu zaznamenaly úspěch komiksy s kritickým obsahem, odmítající přispívat k samolibosti americké populární kultury. Povídky "S vděčností," "Bičováni," "V poledne desátého" a "Den rozsudku" od vydavatele Entertaining Comics...
|
|
| |
|
| |
|
|
A Rite of Passage: The Transformation of Anglo-American Comic Books in the Post-World War II Era
Hushegyi, Ádám ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
práce Bakalářská práce se zabývá rozvojem angloamerického komiksu po druhé světové válce s důrazem na období, která za posledních sedmdesát let nejvíce přispěla k přeměně této umělecké formy. Práce usiluje o prezentaci angloamerického komiksu jakožto média se značnou vypravěčskou schopností, které muselo zápasit se ostrou cenzurou a s nelítostnou dynamikou amerického zábavního průmyslu, aby obhájilo svou pozici v západní populární kultuře. Nepřetržitá snaha komiksů udržet své obecenstvo a svou společenskou relevanci je prozkoumána pomocí přehledu klíčových desetiletí v jejich dějinách. Přehled doprovází rozbor vybraných děl. Jak obsah, tak i formát těchto děl ukazuje, že komiks je pozoruhodně přizpůsobivým uměleckým směrem, jenž dokáže nejen pracovat s velkým množstvím žánrů, ale také splynout s dalšími médii, přesahujíc tak jejich tradiční meze. První kapitola obsahuje stručný přehled původu a poválečného rozvoje komiksu, přičemž následující pasáže poskytují podrobnější analýzu tří zásadních období v dějinách tohoto žánru. Prvním z nich jsou padesátá léta 20. století, kdy na trhu zaznamenaly úspěch komiksy s kritickým obsahem, odmítající přispívat k samolibosti americké populární kultury. Povídky "S vděčností," "Bičováni," "V poledne desátého" a "Den rozsudku" od vydavatele Entertaining Comics...
|
|
|
Od stroje k ikoně: automobil v popkultuře od 60.let 20.století do současnosti
Rybář, Václav ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Automobil je jedním z nejdůležitějších fenoménů moderní technologie. Od svého vzniku formoval naše fyzické, ekonomické, společenské, ale i kulturní, politické a mediální prostředí. Cílem této diplomové práce je analyzovat proměnu role automobilu v popkultuře od 60. let 20. století, s primárním zaměřením na angloamerické prostředí, s exkurzy do Asie a kontinentální Evropy, zejména Československa/ČR. Těžiště práce spočívá v analýze popkulturních žánrů, a to vybraných filmů, televizních seriálů, počítačových her, ale i komiksů. Smyslem práce je reflektovat posun identity a vnímání auta jako pouhého dopravního prostředku přes prvek product placementu až k ikoně a "hrdinovi" mediálních popkulturních forem. Hypotézou, kterou práce bude ověřovat, je, že se auto stalo součástí popkultury a je zobrazováno v mnoha dimenzích: stalo se hračkou, kamarádem, statusovým symbolem, narativní extenzí hrdiny a hrdinou. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž každá obsahuje konkrétní případovou studii (case study). Úvod zahrnuje kulturní, ekonomickou a historickou reflexi automobilu. První kapitola akcentuje vývoj automobilové reklamy a styčné body s obrazem vozu v popkultuře. Druhá kapitola analyzuje roli automobilu ve vybraných filmech a popisuje konceptuální změnu od běžného product placementu k autu jako ikoně...
|
|
|
Digitální komiks
Zajíčková, Žofie ; PIXA, Libor (vedoucí práce) ; KLIMT, Aurel (oponent)
Cílem této práce je přiblížit prostředí digitálního komiksu a podívat se jaké výrazové prostředky toto nové médium používá, jaké jsou jeho specifické kvality. Práce by měla osvětlit, co si pod pojmem digitální komiks můžeme představit. Nastínit možnou problematiku kolem komiksů, které byly převedeny do digitální formy až po jejich uvedení jakožto klasických komiksů v knižní podobě. Poté se snažím analyzovat několik děl, která byla navrhnuta přímo pro digitální prostředí. Nakonec tato díla porovnávám s klasickými komiksy a snažím se najít, co je pro ně specifické. Také hledám odpověď na otázku, na jakých základech stojí ty digitální komiksy, které neztratily charakteristiky svého původního komiksového média a současně byly schopny absorbovat média nová.
|
|
|
Filmové postupy v komiksu
Saska, Jan ; MAŠEK, Vojtěch (vedoucí práce) ; VAJCHR, Marek (oponent)
Cílem práce je poukázat na podobnost filmu a komiksu a z toho plynoucí možnost číst filmové studie (či analyzovat filmová díla) s přesahem do média komiksu. Zvolenou metodou je rozbor filmových postupů a výrazových prostředků a jejich následná aplikace na komiksové médium. K tomuto účelu slouží obrazová příloha, jejíž hlavní část tvoří první kapitola komiksu Strážci Alana Moora.
|
|
|
"Kdo střeží strážce?" Role (super)hrdinů v komiksech Alana Moora
BARTOŇOVÁ, Tereza
Bakalářská práce ?Kdo střeží strážce?? Role (super)hrdinů v komiksech Alana Moorea se zabývá analýzou knih Alana Moorea, významného komiksového scénáristy, specifiky jeho tvorby a jejím dopadem na vývoj komiksu. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole přibližuji základní termíny a nastiňuji systém narace v komiksu. V druhé a třetí kapitole je obsažen detailní rozbor konkrétních komiksových knih Alana Moorea. V druhé kapitole uvádím chronologický přehled Mooreova díla, který je rozdělen do skupin podle tématických změn v autorově stylu. Také je zde popsán a definován klasický komiksový superhrdina a do protikladu vůči němu jsou postaveny dvě ranné knihy Alana Moorea: Killing Joke a Superman: Co se stalo s mužem zítřka?. V třetí kapitole uvádím konkrétní motivy, které spojují jeho rozmanitou tvorbu. V závěru shrnuji své teze, vyložím motivy společné pro Mooreovy knihy a poukáži na důležitost jeho role ve vývoji komiksu.
|
host ::
RSS.